Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odvolání spolku Krušno z.s.

Věc: Odvolání spolku Krušno z.s. proti rozhodnutí odboru životního prostředí  a zemědělství KUÚK v řízení o povolení výjimky ze zákazů dle §56 zákona 114/1992 Sb. pro VPCH III. etapa.

Dne 17.5.2017

K č.j.:116/ZPZ2017-16/ZD-899

JID: 54426/2017/KUUK

 

Věc: Odvolání spolku Krušno z.s. proti rozhodnutí odboru životního prostředí  a zemědělství KUÚK v řízení o povolení výjimky ze zákazů dle §56 zákona 114/1992 Sb.

pro VPCH III. etapa.

 

OS Krušno ,(dále jen OS ) je účastníkem tohoto řízení v souladu s § 70  odst. 1-3 zákona 114/1992 Sb. a do řízení se řádně,v zákonem stanovené lhůtě včas přihlásilo

 

 Krušno se odvolává proti výroku rozhodnutí a žádá jeho zrušení v celém rozsahu.

 

                                                              Odůvodnění:

Úvodem:

 Krušno se domnívá, že úkolem správního orgánu v tomto řízení je posouzení záměru ve vztahu k předmětu ochrany a tento má postupovat v souladu s §3 správního řádu tak, aby byl zjištěn stav věci o němž nejsou důvodné pochybnosti.....V žádném případě správní orgán není kompetentní k tomu, aby záměr obhajoval, či dokonce,  prosazoval, jak jednoznačně vyplývá z textu odůvodnění.  

 

 1) Procesní pochybení.

Ve výrokové části  rozhodnutí zcela absentuje specifikace záměru, pro který je tato výjimka udělována. Nejsou zde uvedeny ani elementární údaje, jako je počet větrných elektráren, velikosti a počet manipulačních ploch, délka a šíře kabelových tras, délka a šíře přístupových obslužných komunikací, atd. Odkaz na souhrnnou tabulku se souřadnicemi toto pochybení nezhojí a navíc tato tabulka neposkytuje účastníkům řízení žádné relevantní údaje nutné k posouzení záměru tak, aby o něm nebyly žádné pochybnosti. Ne každý účastník má možnost se seznámit s podrobnou dokumentací a právě proto zákon tyto základní informace o záměru ve výroku požaduje.

Navíc ani z přiložené dokumentace nelze jednoznačně a bez jakýchkoli pochybností dovodit přesný rozsah záměru. Například v "Stručném popisu stavby" na straně 18 v tabulce Technická data, investor uvádí průměr rotoru 90m, výška věže 80m a celková výška 125m, aby na straně

42 v odstavci b) uváděl, že elektrárny umístěné v záměru jsou na trubkovém stožáru- tubusu o výšce 105m a tedy celkové výšce 150m. Tento typ VTE je investorem uváděn ve všech řízeních k projektu včetně nepravomocného stavebního povolení pro tuto etapu ze dne 1.7.2013 vydaném MMCH. Tento typ však je v rozporu s ÚP města Výsluní a proto správní orgán záměrně do odůvodnění převahy veřejného zájmu, který vyžaduje §56 odst. 1 zákona 114/1992 Sb. a kdy dle něj ÚP reprezentuje veřejný zájem "použil" VTE s celkovou výškou 125m. Ani údaje u délce kabelových tras nejsou z předchozích jednání a dokumentace jednoznačné.

                                                                   

 

                                                              -2-                                                                                                                 

 

V r. 2010 povolil správní orgán výjimku ze zákazu chráněných druhů pro tuto etapu pro kabelové trasy v délce 3,14 km. Výjimka  pro stejný záměr z r. 2012 uvádí stejnou hodnotu. V nepravomocném stavebním povolení MMCH a v doloženém Stručném popisu stavby se však uvádí délka tras 5,15 km, přesto že projekt doznal jen nepatrných změn a dokonce 1 VTE byla vypuštěna. Ve výroku napadeného rozhodnutí tento údaj dokonce zcela chybí, což činí toto rozhodnutí nepřezkoumatelným. Domníváme se, že právě rozsah zemních prací ve vztahu k předmětu ochrany, kterým je chráněná rostlina, je klíčový. Více jak 2km rozdíl není nijak zdůvodněn. / viz přílohy - výjimky 2010-12/ a protože ani doložená dokumentace není zcela věrohodná, nelze jí tuto chybu správního orgánu zhojit.

Jak vyplývá z ustanovení § 68 odst. 2 správního rádu, ve výrokové části rozhodnutí se uvede řešení otázky, která je předmětem správního řízení. Obsah této výrokové části musí být dostatečně určitý, tzn., musí z něj být zřejmá vůle správního orgánu, který ho vydává, tedy právní účinky, které má rozhodnutí vyvolat. Dle soudní judikatury (SJS 901/2001) musí být výrok „jasný, srozumitelný, přesný a určitý, neboť pouze tato část rozhodnutí je závazná, schopná právní moci a vykonatelná“. Nejsou-li splněna kriteria určitosti, jasnosti a srozumitelnosti, je zde dán podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správní důvod pro zrušení rozhodnutí pro jeho nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti.

 

2)

K podmínkám realizace:

Vzhledem k rozsahu zemních prací považujeme podmínky na str. 2 rozhodnutí za nedostatečné, příliš obecné, a nekonkrétní. Tím se stávají nepřezkoumatelné. Např. je zde uvedeno, že výkopový materiál bude použit zpět na zásyp. To bude ale možné pouze u výkopů pro kabelové trasy. Výkop pro patky věží elektráren bude následně zalit betonem a jak bude naloženo s cca 3520 kubíky vytěžené zeminy, podmínky neřeší. Rovněž postrádáme podmínky pro hospodaření s pohonnými hmotami a hydraulickými oleji na staveništi, podmínky zajištění likvidace případné havárie s úniky těchto kapalin apod.

Jako závažné vidíme absentování podmínek realizace projektu ve vztahu k vodnímu režimu lokality, který je pro chráněné druhy rostlin klíčový. V lokalitě záměru se vyskytují prameniště /např. v lokalitě LH9/, které mohou být výkopovými pracemi narušeny,čímž může dojít k narušení vodního režimu lokality a tím i biotopu předmětu ochrany.

Jak vyplývá z biologických hodnocení lokality záměru, z vlastních znalostí lokality, jakož i z námitek některých účastníků řízení, je v dané lokalitě opakovaně zaznamenán výskyt dalších zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle zákona 114/1992 Sb. V podmínkách proto postrádáme nařízení postupu investora v případě, že při realizaci stavby dojde ke kolizi s těmito.

V minulosti investor pro daný záměr žádal o udělení výjimky i pro další, zde se vyskytující chráněné rostliny a živočichy (např. Chřástala polního , Prhy arniky) a po té, co s žádostí neuspěl je prostě z žádosti vypustil.  Pan Kočvara k tomu promtně přizpůsobil biologické hodnocení, což je jeho specialita, na kterou jsme opakovaně upozorňovali. Prostě, když žadatel s nějakou výjimkou neupěje, Kočvara provede tzv. aktualizaci biologického hodnocení, a světe div se, problematický předmět ochrany z lokality zmizel. Bohužel pouze na papíře. Pouhý dozor botanika tedy považujeme za nedostatečný. Nelze předpokládat, že by stavební dělníci byli odborníci na chráněné druhy.

Provedení botanického průzkumu na výskyt ruderálních a invazivních druhů až po dvou letech považujeme na nedostatečný. Po takové době, vhledem k rozsahu výkopových prací může být již oblast natolik promořena, že jednak může ohrozit předmět ochrany a jednak likvidace může být problematická.     

                                                             

 

 

 

 

 

                                                        -3-

Podmínky, které může v souladu s § 56 odst. 3 zákona 114/1992 Sb. správní orgán stanovit jsou tzv. vedlejšími ustanoveními výroku rozhodnutí a tvoří s jádrem nedílnou součást výroku, takže i zde platí ustanovení §68 odst.2 správního řádu, dle kterého musí být výrok jasný, dostatečně určitý, srozumitelný a přesný. Tato podmínka opět nebyla splněna, přestože to bylo jedním z důvodů zamítnutí rozkladu ministrem ŽP ze dne 10.5.2012 pod č.j.2337/M/12.

 

3)

Ke splnění podmínky dle §56 odst. 1 zákona 114/1992 Sb.

Citace: (1) Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 46 odst. 2, § 49 a 50 v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, povoluje orgán ochrany přírody…

Z výše  uvedeného zcela jasně vyplývá, že žadatel musí nade vší pochybnost doložit, že jeho záměr  převažuje nad zájmem ochrany přírody a správní orgán musí tuto skutečnost zdůvodnit tak, aby nebyly žádné pochybnosti. To se nestalo.

Tak jako v rozhodnutích ve stejné věci v letech 2010 a 2012, které byly MŽP zrušeny, se ve svém zdůvodnění správní orgán v podstatě omezil na výčet právních norem o doporučení na podporu OZE jak ze strany státu, tak EU. Tyto normy však mohou reprezentovat pouze jakýsi

obecný veřejný zájem na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, ale v žádném případě nemohou odůvodňovat převahu  veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody v konkrétních

záměrech.

Např.:

-směrnice evropského parlamentu a rady - jednoduše se dá říci, že jsou nenaplněné a překonané, že cesta směrem k obnovitelným zdrojům jako k dominantnímu zdroji je slepá a především, tlačící ceny energií pro koncové spotřebitele a podniky do takové výše, že některé domácnosti na ni přestávají mít a podnikatelskou sféru připravuje o konkurence schopnost před ostatním světem, nutící šetřit a potažmo propouštět zaměstnance. Toto už připouští i člen Evropské komise Antonio Tajani, který mluví přímo o Evropském průmyslovém masakru. celý článek zde:  http://byznys.ihned.cz/c1-60647380-zelena-energie-vede-evropu-k-prumyslovemu-masakru-tvrdi-eurokomisar 

-Národní akční plán - je načase si přiznat, že tento plán byl přijat v době, kdy si jeho tvůrci nedokázali přesně představit, co všechno nám obnovitelné zdroje energie přinesou a jak velká negativa to budou. Zároveň byl přijat, za přitrubování lobbistických skupin, které cítily velkou příležitost, jak se na podporovaných zdrojích energie lehce obohatit. Podpora obnovitelných zdrojů energie stojí dnes stát a spotřebitele gigantických téměř 45mld Kč ročně a tato částka, pokud podpora nebude zastavena, dále poroste. Už jen z tohoto důvodu není dobře výstavbu Větrného parku Chomutov nijak podporovat. Jen jmenovaný park a záměry ostatních investorů v Chomutovské části Krušných hor představují větší instalovaný výkon ve větrných elektrárnách, než bylo dosud v celém zbytku republiky realizováno.

 

Vliv na zaměstnanost. Není zřejmé, z čeho správní orgán usoudil, že tento záměr v lokalitě zvýší zaměstnanost a to konkrétně o 32 občanů, když sám investor v Stručném popisu stavby na straně 43 odst. c) sám uvádí, že provoz větrné farmy je bezobslužný a vyžaduje pouze občasné návštěvy údržbářů. Z toho je zřejmé, že tvrzení, že projekt zvýší zaměstnanost a je tudíž ve veřejném zájmu je pouze úskokem žadatele a správního orgánu.

 

 Přínos VTE ekologii a vliv na globální oteplování.

Tvrzení že výstavba VTE a jiných OZE je ve veřejném zájmu, protože jsou ekologické tím, že

 

 

 

 

 

                                                                -4-

 

 

neprodukují žádné emise, je zcestná. Jak výroba, tak likvidace těchto zdrojů je jednak energeticky náročná, a je obrovským zdrojem škodlivých emisí ( 1VTE =990t betonu, 220t oceli a 38t. plastů) při likvidaci dále budou zdrojem toxických odpadů. V době provozu je pak zdrojem emisí nepřímo, a to tím,  že musí být neustále zálohovány klasickými zdroji energie. To že jejich výstavba prakticky nemá žádný positivní vliv na globální oteplování dokládá i to, za ve světě byly uvedeny do provozu statísíce FVE a VTE a oteplování se to ani nedotklo. Tento záměr a jemu podobné jsou jednoznačně realizovány za účelem zisku soukromých investorů, nikoli pak ve veřejném zájmu.

 

ÚP města jako projev veřejného zájmu.

Správní orgán nad rámec svých kompetencí posoudil soulad záměru s ÚP města Výsluní s tím, že ÚP je vyjádřením veřejného zájmu obyvatel se záměrem. I kdybychom tuto krkolomnou spekulaci připustili, musel by záměr skutečně být v souladu s ÚP. To, že záměr je v souladu s ÚP dokládá správní orgán vyjádřením Magistrátu města Chomutova. V tomto vyjádření ale není uvedeno, že záměr je v souladu s ÚP, pouze se zde říká, že předmětné stavby jsou umístěny na vymezených plochách pro jejich výstavbu.  A ani to není zcela pravda. VTE LH1, LH2, LH14, LH18 a RU9  jsou na těchto vymezených plochách pouze z části, což je dle vyjádření odboru územního plánování MMCH nepřípustné. ( viz příloha). ÚP dále připouští  maximální výšku VTE do 135m. Jak jsme již výše uvedli investor, má v projektu VTE Vestas V90-2,0 MW s celkovou výškou 150m, nikoli jak uvádí správní orgán 125m. ( viz strana 42 odst. b) Stručného popisu stavby). Dále ÚP požaduje v textové části respektování poddolovaných území, což LH4 nesplňuje. Dále ÚP nepřipouští ani částečnou viditelnost VTE za silnice 223 na příjezdu do města od Chomutova - to nesplňují VTE LH2,LH3,a LH4. Z přiložených mapových podkladů dále vyplývá, že LH1,LH2, LH14,LH18 a RU9 nerespektují ochranné pásmo lesa, do kterého zasahují rotory. VTE LH14 není umístěna v ÚP nařízené vzdálenosti od obce Volyně (750m) Z toho plyne, že ani ÚP nedokládá převahu veřejného zájmu nad veřejným zájmem ochrany přírody.

 

Ekonomické aspekty versus veřejný zájem.

Podporovatelé  OZE a investoři se rádi ohánějí faktem, že výroba energie z OZE šetří neobnovitelné zdroje. To by ale byla pravda pouze v případě, že by boom OZE umožnil odstavení zdrojů na tyto paliva. Tomu však brání to, že většina OZE má výrazně fluktuující výkon, a je zcela nezbytné je trvale zálohovat zdroji klasickými. Negativní dopad má pak i vysoká spotřeba energie a surovin na výrobu těchto "ekologických" generátorů. Díky našim vládám a zákonodárcům, často propojenými s byznysem, je navíc výroba energie z OZE natolik velkoryse dotována, že to má velmi negativní dopad jak na státní rozpočet, tak samozřejmě hlavně pak na koncové spotřebitele a ekonomiku jak firem, tak státu. Paradoxem je, že dotujeme z kapes daňových poplatníků něco, čeho máme obrovský přebytek (cca 17 TW ročně). Z pohledu investorů pak jde o obrovský byznys. Prvotní investice jim uhradí daňoví poplatníci a oni pouze pobírají neuvěřitelné zisky. Proto se nelze divit, že se při prosazování svých záměrů uchylují k podvodům, lžím a korupci. Z tohoto pohledu není výstavba OZE ve veřejném zájmu, natož aby tento převažoval nad zájmem ochrany přírody.

 

K ovlivnění druhu koprník štětinolistý.

V této, pouze úvaze, ničím nepodložené a nekonkrétní, správní orgán na jedné straně  připouští přímé ničení jak biotopu předmětu ochrany, tak ničení jedinců a dokonce i ohrožení změnou stanovištních podmínek, aby pak povolení výjimky zdůvodňoval jeho vitalitou a hojným

 

 

 

 

                                                           -5-

 

 

rozšířením v místě záměru. Toto je typickou ukázkou loajality k mocnému investorovi, kdy správní orgán postupuje způsobem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Za prvé, hojné rozšíření a vitalita mimo jiné jsou zásluhou toho, že tento druh požívá zákonné ochrany, a za druhé, že pro tuto lokalitu v minulosti nebyly povoleny žádné výjimky, umožňující jeho ničení.

Hojný výskyt v lokalitě by pak neměl být ze strany správního orgánu důvodem k udělení výjimky, ale naopak. Čím větší výskyt chráněných druhů v lokalitě záměru, tím více jedinců bude nezákonně zničeno a dovolávat se vitality a životní strategie koprníku je pouze čirý alibismus. Toto tvrzení správní orgán  ničím nedoložil, jde o pouhou spekulaci v rozporu s §3 správního řádu.

 

Dále uvádíme, že obhajoba veřejného zájmu uvedením rozhodnutí NSS v kauze povolení výjimky ze škodlivého zasahování do přirozeného vývoje krkavce velkého provozem VTE na Jesenicku (2 As 207 / 2016 -46) není ve vztahu k této kauze relevantní. U krkavce, se jednalo o pouze náhodné přelety, tento v lokalitě nehnízdí a jeho dotčení na rozdíl od této kauzy je méně pravděpodobné. Jde jen o ukázku loajality správního orgánu ve snaze projekt prosadit. 

 

 Závěrem

 

Krušno žádá, aby rozhodnutí ve věci udělené výjimky ze zákazu  ochrany chráněného druhu v celém rozsahu bylo zrušeno, neboť ani žadateli ani správnímu orgánu se nepodařilo bez jakýchkoli pochybností prokázat  převahu veřejného zájmu na realizaci záměru nad veřejným zájmem ochrany přírody a rozhodnutí obsahuje i procesní chyby, jak to bylo i v předchozích rozhodnutích ve stejné věci, která byla MŽP zrušena.

Dále nad rámec řízení Krušno žádá MŽP, aby v rámci svých pravomocí a svého poslání zajistilo nezávislé a objektivní biologické hodnocení lokalit ohrožených realizací VPCH

neboť biologické průzkumy prováděné osobami úzce ekonomicky provázanými s firmou APB-Plzeň objektivitu nezaručují a jsou často upravovány tak, aby umožnily realizaci tohoto kontroverzního záměru.

 

 

 

za spolek Krušno:                             předseda spolku:              Dr. Finda Miroslav

   

 

Přílohy: Výjimka KÚÚK z r.2010

             Výjimka KÚÚK z r.2012

            Vyjádření MMCH úz. plánování k přesahu z vymezených ploch

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář